Pokaždé, když se začne chýlit ke konci starý rok, ožije nějakým zvláštním způsobem můj vnitřní kompas. A přesně tehdy začnu s revizí všech uplynulých událostí, svých vztahů s ostatními, (ne)dosažených cílů a tužeb. Zajímá mě, kde se právě nacházím a kam se chci „dostat“ příští rok.
Někteří lidé si raději rekapitulují uplynulé události v den svých narozenin. Záleží na tom, co je pro vás významnějším milníkem. Obojí může být symbolem přechodu k novému. A přechody v sobě zároveň skrývají i potenciál transformace. Podpořím-li jej svými soukromými rituály, je pro mě každý takový přechod vyjímečným a smysluplným.
Na konec letošního roku jsem připravila delší text než obvykle. Myslím, že právě nyní je na něj vhodný okamžik! Děkuji za vaši trpělivost. 😊
Slavnostní obřad stanovování přání a cílů
Vraťme se zpět k revizi. Ve skutečnosti to vůbec není hloupá práce. Své myšlenky si zapisuji proto, abych o své postřehy a nápady nepřišla. Pomůže mi to si je protřídit a lépe porozumět svým pocitům. Pocity, ať už příjemné či nepříjemné, mi nejvíce pomáhají tím, že mi ukazují, co ve svém životě mám nebo nemám ráda. Od té chvíle pak skládám myšlenku za myšlenkou tak, že se z toho na konci vyklube nový cíl.
Síla touhy po nových zkušenostech a pohledech
Jsem hluboce přesvědčena, že touhy a cíle jsou zdrojem naší síly, která nás pohání dál, dává nám elán do nových zážitků, nových příležitostí a poznávání nových lidí. Proto je pro mne důležité je rozpoznat a naslouchat jim.
Pokud jsme k sobě opravdu upřímní a máme uvnitř alespoň kousíček dětské hravosti, pak je nesmírně obtížné naší touze utéci. Touhy mohou být zcela racionální, vyzrálé a vycházející ze zkušenosti. Ale mohou být i jednoduché, plné snění a radostného optimismu.
Čas od času se také mohu potkat se svými pochybami a obavami – především když popustím uzdu a chci stále více! Ale toto „více“ je moje kreativita, která dokáže transformovat nemožné do uskutečnitelného.
Rostoucí touhy mě obvykle znervózní tím, že na mě vyskakují a žádají si moji pozornost. I přesto je nijak neomezuji a ony se mi pak ukáží skrze nápady, myšlenky či pocity. Opatrně a se zvědavostí je ponechám, ať se rozvinou, naberou konkrétnější tvar a naplno se projeví.
Je pro mne výzvou jim naslouchat a rozpoznat jich tolik, jak jen to je možné. Některé touhy jsou extrémně hlasité a jasné, jiné jsou naopak méně zřetelné a sotva patrné. Mohou čekat v rohu na moment, kdy si jich všimnu, i několik let. Neopováží se prodrat na povrch nebo nechtějí být dotěrné či na očích a navzájem spolu soupeřit. Potřebují pouze více mé pozornosti a vnímavosti, abych je dokázala pocítit a uvědomovat si je.
Revize je vlastně mým obřadem. Miluji rituály a obřady. Máte i vy nějaký svůj zvláštní rituál?
Ať už jsou rituály slavnostní či každodenní, vždycky jsou fantastické! Ukrývají v sobě pradávno, symboliku, mnoho moudrosti a vždy jdou ruku v ruce s oslavou života i uctívání sebe sama a ostatních bytostí.
Mým novým cílem je získat novou tvář
Zní to provokativně, že? Ale podívejme se, co to vlastně znamená.
Mé cíle mě vždy posunují kupředu tím, že trénují moji duši, když se učím, padám, rostu, pláču, nadávám nebo si jen tak užívám cesty až do jejího konce. Je pro mě důležité poznat sama sebe a objevovat nové horizonty, které se zřetelně vyjasňují na cestě k mému cíli.
Jeden z mých cílů pro rok 2020 má pro mne mimořádný význam. Nová tvář! Nemám na mysli chirurgický zásah, nový krém na obličej ani jiný kosmetický produkt. 😊
Sami víte, že kromě lásky a štěstí si do nového roku často přejeme také něco, co je spojeno s naším zdravím či vzhledem. Patří sem staré známé mantry – jak zhubnout, věnovat se denně sportu a být vitálnější… nebo jak získat mladší vzhled.
Pravdou je, že jsme na Nový rok vždy o něco starší. Nejen, že je mi pokaždé více let, ale i moje tělo mi to dává najevo, ať chci nebo ne. Vrásky a rysy na mém obličeji mi toho hodně prozrazují. Jednou to je radost a lehkost, podruhé únava a obavy. Dříve se únava na mém obličeji nepodepisovala, ale dnes musím přiznat, že má tvář jasně ukazuje, jak se momentálně cítím.
Jestli se bojím vrásek? Teď, když jich moc není, mohu otevřeně říci, že vůbec. Abych však byla upřímná, musím uznat, že až mi jich bude rok od roku přibývat, mohu mluvit jinak. Nejsou to jen vrásky ze smíchu, jsou způsobené i zubem času.
A co stárnutí? Tady jde především o porovnání s mládím. Pokud už nejste mladí, pak jste nepochybně staří. A tohle je něco, co chci u sebe změnit do nového roku. Porozumět tomu a akceptovat to.
Nechci obličej bez vrásek. Chci novou tvář, která nebude ani mladá, ani stará. Bude má, s novými odlišnými konturami. Chci pozorovat, objevovat, respektovat a akceptovat své změny. Nové zkušenosti, jiný výraz v tváři. Když na své tváři či těle objevím něco nového, je to odraz mých získaných zkušeností, lekcí, příležitostí, setkání, vyřčených či nevyřčených slov, vyjádřených a potlačených pocitů.
Vědomá změna nás učiní lepšími, něco nového a zajímavého v nás zapustí kořeny. Střet naší krásy a atraktivity nás propojí s naším vnitřním světem a obohatí nás, a následně se nám vykouzlí úsměv na tváři.
Jinak řečeno, do nového roku si přeji objevovat nové věci na své tváři. Veškerá tato pozorování sama sebe a mého nového světa by mi měla přinést sílu a radost, inspiraci, jasnější plány a novou víru v sebe sama.
Toto je můj cíl. Jaké jsou ty vaše? Už nějaké máte? Udělejte si na sebe čas a sepište si je.